|
Dobrý den, bohužel bratr Vam nepomůže, neboť díky naprostému nedostatku volného času musel s elektronikou (mám na mysli klasickou práci s jednočipy atd.) skončit - prostě toho má moc. Spíše se teď zabývá tímhle: Chrám světla . K MONITORu. Jaký používáte procesor ? To máte tolik volné flash, že se do ní vejde cca 10 kbyte které má jen Monitor ? Nebo máte flash externí ? I ten jednoduchý příklad, co je v balíku s Monitorem má pro přeložení cca 13700 byte v *bin formátu. Proto se již v úvodu píše o použití simulátoru EPROM. (je poměrně velký - kolem 10 KB (nevadí, máte-li simulátor EPROM aspoň 32K). Velikost narostla při použití postupů, jež měly za úkol minimalizovat počet využitých registrů a tím zabranou paměť). Pokud jde o komunikaci, chce to lépe číst stránku. Je tam doslova napsáno: Monitor51 se ovládá přes sériovou linku z osobního počítače. Nezáleží na typu počítače a ani na typu operačního systému. Komunikace je ryze textového charakteru. Formát přenosu je osm datových bitů, žádná parita, 1 stopbit a rychlost v rozmezí 300 - 115200 Bd (dosažitelná rychlost závisí na typu procesoru a kmitočtu krystalu) a dále Spusťte program pro sériovou komunikaci (např. Hyperterminál z MS Windows, TELIX, minterm pod Linuxem a pod.) a nastavte vhodnou rychlost a formát přenosu . Tím je asi řečeno vše, Hyperterminál také nesnáším, používám TELIX. No a k bodu 6, prostě po uložení výsledného programu do simulátoru EPROM, nebo pokud budete mít hypoteticky k dispozici čip s tak velkou FLASH (samozřejmě uvažuji typy x51,52 pro které je to celé napsáno !!), popřípadě procesorový systém s velkou flash - pak provedete reset procesoru - a např. v TELIXu stisknete Escape - tím Telix odešle základní konfigurační data, Monitor v čipu si tím zdetekuje pomocí autobaudu komunikační rychlost, nastaví si ji totožnou a je možné pracovat.
Co říci závěrem. Je to dílo staré cca 4-5 let, tak je třeba se na to dívat. (velikost, některé nedostatky atd.) Každopádně mně to velmi pomohlo odladit některé programy, neboť v té době prostě nebylo k dispozici nic, co by bylo schopné pracovat jako interní debugger schopný poskytnout aktuální data z čipu v uživatelské aplikaci. Mimo jiné zdarma.
Pokud jde o tvorbu Vašeho vlastního simulátoru (debuggeru) pro tyto čipy, je to dílo jistě chvályhodné, ale není to pro procesory PIC zbytečné, když existuje přímo od výrobce zdarma MP-Lab a k němu doplněk ICD2 (in circuit debugger) ? Ale to je jen takový postřeh. Jinak i MONITOR jsem přiznám se používal tak před těmi 4-5 lety, prostě dnes ho již nepotřebuji, to ale každopádně nesnižuje jeho význam pro jeden z mých projektů.
Děkuji za Váš zájem.
|